Absence stájí opravdu neznamená nedostatečnou péči o naše koňské terapeuty. Jde o jeden z principů přirozeného chovu koní. Stejně jako jsme se rozhodli jít cestou přirozené komunikace s koňmi, tak se jim snažíme vytvořit i co nejpřirozenější prostředí – takové, na které byli po tisíciletí zvyklí jejich předchůdci. Koně nepotřebují vyhřáté a bezpečné stáje. Divocí koně se nikdy neschovávali do jeskyní ani si nehloubili nory.
Otevřený prostor
Koně jsou v přírodě lovenou zvěří, pro svůj pocit bezpečí tedy potřebují přehledný prostor. Musí mít přehled o tom, co se kde děje a jsou intuitivně neustále ve střehu před potenciálním predátorem. Nikdy nespí celé stádo, několik koní je vždycky vzhůru, aby hlídali klidný spánek ostatních.
Otevřený prostor koně také potřebují k relaxu. Zelená pastvina je uklidňuje, k jejich psychické pohodě přispívá i možnost se proběhnout a navazovat přímý kontakt s ostatními členy stáda. Málokterý kůň volí v případě nebezpečí konflikt, většina se před ním naopak snaží utéct. Právě proto je nejvíce případů napadení člověka koněm právě v boxech – v malém prostoru, ze kterého nemá kůň úniku a proto volí konflikt.
Koním zima není
Schopnost termoregulace koní je dokonalá. Pokud jsou celoročně venku, vytvoří si takovou zimní srst, že jim je teplo, i když na nich visí rampouchy. Máme ve stádě i staré koně, kteří dříve žili v boxech. Těm už srst neroste tak dobře, takže jim v mrazu oblékáme zimní deky. Dáváme jim je však až v případě největších mrazů. Ve chvíli, kdy koni oblečeme deku, se mu totiž přestává tvořit zimní srst, což je nežádoucí.
Pokud jsou koně v zimě venku, musí mít neustále co žrát, trávicí procesy je totiž také zahřívají. Sice kvůli tomu spotřebují o něco více sena, než koně ustájení v boxech, ale za to jsou spokojenější.
