Běžné metody výcviku koní jsou příliš kruté. Koně jsou ke spolupráci nuceni násilně. Pracují pod tlakem a z naší přítomnosti nemají radost. V Jupiteru jsme proto hledali lepší formu přístup k našim koním, podobně jako se nové přístupy v poslední době rozšiřují v oblasti služeb. Našli jsme způsob, který vyhovuje nám i koním. Proto nám jako jediný dává smysl a souzní s naším srdcem. K metodě laskavého a oboustranně respektujícího přístupu ke koním ale vedla složitá cesta.
Většina z nás získala zkušenosti v klasických sportovních jízdárnách. Koně jsme se učili trénovat a řídit udidly a bičíky. Forma tlaku a trestů nám ale vůbec nevyhovovala. Proto jsme začali hledat jiné možnosti, jak pracovat s koněm a učaroval nám Horsmanship. Při bližším nahlédnutí jsme zjistili, že i tam je na koně vyvíjen tlak a kůň s námi není rád.
Inspirováni Nenásilnou komunikací od Marshala Rosemberga jsme hledali dál na domácích pastvinách. Hledání ukončilo až setkání s Oldou Novákem a jeho metodou Nekonfliktní výcvik koní. Vše se propojilo v přístupu, který vystihuje pojmenování Laskavý přístup. Ten rozvíjíme a předáváme.
Přístup ke koním
Jednotlivé přístupy k práci s koněm se od sebe zásadně liší. Jejich historický vývoj má velký dopad na rozvoj kompetencí u dětí, ale i spokojenost zvířat. Starší přístupy jsou zastaralé a v současné práci s koňmi nemají své místo.
Klasický přístup
Zrovna nejlépe spolu nezačaly i zakladatelka Jupiteru Ida Kubrichtová a náš nejstarší kůň Santa. Na fotce z roku 2010 můžete vidět ostré pobídky holení a patami a koně na velmi krátké otěži a na udidle.
Vztah s koněm
Metody klasického jezdectví souvisí s historickým využitím koně. Kůň, který byl používán k práci, v dopravě nebo v armádě musel být spolehlivě ovladatelný a bezpečný. Metody, jak koně řídit a ovládat, musely být pro jezdce i koně univerzální. Například poštovní jezdec, který cestoval několik dní napříč různými zeměmi, během cesty koně měnil. Jezdec musel zvládnout ovládat jakéhokoliv nastrojeného koně. Kůň však byl používán i k zábavě – soubojům, jízdě při honitbě, v cirkusu.
Kůň představoval majetek a výkonný nástroj. Zvířata žila uzavřena v hospodářských budovách a na přilehlých pozemcích a byli krmeni senem. Vyvést koně na pastvinu znamenalo riziko, že se kůň zašpiní, zraní, uteče nebo bude ukraden. Koně se dožívali věku okolo patnácti let.
Přístup ke koni
Klasické jezdectví užívá výcvik a dril. Kůň je zkrocen a ovládán silou. Musí poslechnout. Pokud ne, následuje trest. Převládá tlak, někdy i bolest.
Podmínky pro život a péče
Koně jsou nejčastěji ustájeni v boxech, odděleni od možnosti být v tělesném kontaktu s ostatními. Venku, či v přírodě se pohybují pouze v doprovodu člověka, například při placených projížďkách či tréninku na jízdárně.
Používané pomůcky
K ovládnutí koně se používají udidla (železné nástroje, které má kůň v hubě, což je pro něj nepohodlné a někdy i bolestivé) a jezdecké bičíky, kterými člověk koně švihne, pokud neuposlechne. K jízdě se používá sedlo, které omezuje přímý fyzický kontakt mezi jezdcem a koněm. Proto je obtížné vnímat vzájemné signály těla.
Jak to souvisí s výchovou
Tradiční přístup ke koním je možné přirovnat k tradičnímu školství. Děti mají jasně vymezená pravidla a prostor. Za plnění úkolů jsou odměňovány, hodnoceny, trestány. Vyšší autorita zadává pokyny, děti je plní. Výuka probíhá jednotně a většinou v ní není prostor pro odlišné názory, potřeby či projevy dětí a přirozený sociální kontakt.
Co se tímto způsobem děti učí?
- prosadit se silou bez ohledu na názor koně
- využít koně jako sportovní náčiní – vyvedu z boxu, ustrojím, využiji pro sport, uklidím
- v případě neuposlechnutí trestat a působit bolest
- je-li dítě v životě spíše upozaděno, může se stát, že si na koni vybije neprojevené emoce
Horsemanship
Zdánlivě respektující metoda Horsemanship nás nejprve ohromila. Několik let jsme ji i praktikovali, dokud nás Olda Novák nenaučil vidět koňské emoce. Pak jsme pochopili negativa i tohoto přístupu.
Vztah s koněm
Novým pojetí práce s koněm má být přirozená komunikace s koněm, neboli horsemanship. I v této metodě se bohužel komunikuje tlakem. Sice mluvíme koňskou řečí a kůň nám lépe rozumí, ale nemá nás rád. Opět jsme ho zkrotili, pouze jiným způsobem.
Přístup ke koni
Stálým tlakem trenéra se kůň naučí, že v bezpečí je pouze v jeho přítomnosti. Koně člověka následují a jeví se jako poslušní. V jejich očích je však možné vidět strach. Ani tato metoda však nefunguje bez biče, i když je využíván jinak. Přínosem je „práce s prostorem“. Člověk tak mlátí bičem za koněm, aby jej přiměl k poslušnosti. Přístup je často kombinovaný s prací za odměnu (pozitivní výchova), kdy je kůň za správně provedený úkol odměněn.
Podmínky pro život a péče
Koně žijí na pastvinách ve stádu v přirozených podmínkách. Tvoří si tak přirozené vztahy. Jde o způsob, který se k nám dostal po 2. světové válce z amerických rančů. Kůň už nebyl považován za tak luxusní majetek a snadno byl doplňován ze stád divokých mustangů.
Používané pomůcky
Používají se provazové ohlávky, bič a vodítko. Populární je kruhová ohrada, ve které se provádí napojování na člověka. Ten koně popohání kruhem prostřednictvím tlaku na prostor za ním (bičem nebo vodítkem) tak dlouho, až se unaví a chce přijít k trenérovi, který stojí uprostřed. Způsob napodobuje chování koní, kdy vedoucí kobyla tlačí na neposlušná hříbata pohledem. Vytlačuje je na okraj stáda, což představuje pro mláďata nebezpečí. Pak jim dovolí přijít zpět.
Jak to souvisí s výchovou
V mnoha výchovných směrech se upouští od fyzických trestů, zákazů a příkazů. Ty jsou nahrazeny pozitivní motivací. Plnění úkolů se často podmiňuje odměnami či oblíbenými činnostmi. Lze připodobnit k metodě výchovy dětí – když si uklidíš v pokojíčku, můžeš si pustit pohádku. Pokyn může působit jako dohoda, ale lze ho vnímat i jako tlak a donucení.
Co se tímto způsobem děti učí?
- podmiňovat provádění činností odměnou
- vytvářet na druhého tlak a požadovat plnění podmínek
- v případě neuposlechnutí odepření odměny
- být dominantní ve vztahu
Laskavý přístup
Během laskavého přístupu je kůň ježděn na provazové ohlávce (nebo jiném bezudidlovém typu uždění) na volné otěži. Snažíme se, aby byl kůň maximálně uvolněný a spokojený.
Vztah s koněm
Nabízíme koni naši přítomnost, klid a souznění. Navazujeme s ním přátelský vztah. Získáme-li jeho důvěru a jsme-li spravedliví a důvěryhodní, kůň nás rád následuje.
Přístup ke koni
S koňmi se domlouváme z pozice člena stáda a přítele. Pokud chceme, aby něco udělal, vyjádříme to jasně a bez tlaku. Pokud kůň pokyn nesplní, hledáme důvod u sebe (nejasný pokyn, obava…) nebo pokyn změníme, tlak používáme až jako poslední možnost.
Podmínky pro život a péče
Koně žijí celý rok ve stádě na pastvině. Díky tomu udržují sociální vazby a relaxují. Ve stádě jsou koně různých povah a plemen. V letním období spásají trávu, v zimě dostávají seno a v případě potřeby i příkrmy. Nemají podkovy, protože většinu času tráví na měkkém povrchu a kopyta jim pravidelně ošetřujeme. Koně pracují maximálně dvě hodiny denně, aby nedocházelo k jejich přetížení. Díky tomu jsou spokojení a dožívají se vysokého věku až 30 let. Nejstarší koňskou babičkou v Jupiteru je 36 letá Santa.
Používané pomůcky
Komunikace s koněm probíhá nejčastěji ze země “ve volnosti”. Venku používáme provazové ohlávky a dlouhá vodítka. Při ježdění místo sedla často využíváme pady, což jsou speciálně vyztužené jezdecké dečky bez třmenů, které umožňují blízký kontakt jezdce a koně. Koně řídíme těžištěm našeho těla, myšlenkou a jemnými pohyby.
Jak to souvisí s výchovou
V devadesátých letech se u nás objevily první školy, ve kterých děti nebyly hodnoceny známkami a trestány. Třicetiletá praxe a úspěšnost absolventů takových škol potvrdily, že děti nepotřebují známky, aby spolupracovaly a měly o učení zájem. Nejdůležitější je vztah postavený na důvěře, kde je ze strany dospělého ochota podpořit jedinečnost dítěte a umožnit mu zažít úspěch.
Laskavý přístup ke koním zajišťuje důstojné a respektující zacházení oběma stranám – dítěti i koni. Jelikož nepracujeme s žádnými donucovacími prostředky, poslouchají naši koně pouze toho, kdo daný cvik udělá správně a sebejistě.
Co se tímto způsobem děti učí?
- vnímat, vyjadřovat a zpracovávat emoce
- odezírat emoce z řeči těla
- umět pozorovat a co nejpřesněji popsat dění
- umět si vyjasnit, co a jak chci, a jak toho docílím
- respektovat potřeby koní
- poznávat a upevnit si vnitřní postoje
- tvořivě hledat možnost, jak koně získat ke spolupráci
- v rámci inkluze poznávat děti se specifickými potřebami
- provést činnost z přirozené vnitřní autority
- získat sebevědomí a rozvíjet smysl pro spravedlnost