V dnešní době už naštěstí čím dál více chovatelů koní uznává jízdu bez udidla. Standardní důvody jsou: a) dobře vycvičený kůň funguje i bez udidla b) udidlo koni způsobuje zbytečné nepohodlí a bolest c) udidlo v rukou začátečníka je nebezpečná zbraň Kromě toho, že se držíme metod přirozeného jezdectví, kde je udidlo vyloučené, nám na něm vadí ještě jedna podstatná věc. A to jeho fyziologické působení na organismus koně. Pokud vložíme kterémukoliv zvířeti či člověku něco do úst, jeho parasympatický nervový systém nastaví celý organismus na program trávení. Při tomto programu tělo vylučuje více slin a tím pádem proudí více krve do trávicího systému na úkor mozku a srdce. Znáte to, jak je člověk po jídle unavený a potřebuje svůj polední klid? To je působení parasympatiku. Pokud chci po koni, aby pracoval, chci také, aby se soustředil, ne aby byl psychicky nastaven na „polední klid“. Proto žádnému z našich koní nestrkáme do huby kovová...

Pohyb koně je jedinečný, i proto je kůň jakožto balanční plocha používán v hipoterapii. Koňský hřbet vytváří svým pohybem ležatou osmičku. To znamená, že pohybuje vaším tělem ve třech rovinách – nahoru-dolů, doprava-doleva a dopředu-dozadu. Uvolněný jezdec může z tohoto pohybu profitovat, jezdec v sedle, s nohama ve třmenech však uvolněný není. Opírání váhy do třmenů, násilím držené špičky ke koni, paty dolů – to všechno uzamyká kyčelní kloub a terapeutický pohyb koně je na člověka přenášen jen minimálně. Snažíme se, aby naši koně byli terapeuty nejen pro naší duši, ale také pro tělo, proto učíme jízdě bez sedel s co nejuvolněnějším jezdcem. Vyjížďka je pak pohodlná jak pro koně, tak i pro jezdce. Zdá se vám jízda bez sedla méně bezpečná než v sedle? Omyl! Strnulé držení těla zhoršuje přirozenou rovnováhu. Člověk není v dobrém kontaktu se svým těžištěm. Stačí pak minimální nečekaný pohyb koně, například mírné leknutí a nezkušený jezdec, opřený...

Lidé se nás často ptají, jestli našim koníčkům není zima, když u nás nemají teploučkou stáj. V tomto článku bych Vám tedy ráda objasnila principy přirozeného chovu koní. Koně jsou od přírody lovnou zvěří, pro svůj pocit bezpečí tedy potřebují hlavně přehledný prostor. Potřebují mít přehled o tom, co se kde děje a jsou intuitivně neustále ve střehu před potenciálním predátorem. Nikdy nespí celé stádo, několik koní je vždycky vzhůru, aby hlídali klidný spánek ostatních. Divocí koně se nikdy neschovávali do jeskyní, nehloubili si nory – na rozdíl od divokých psů. Také proto nepotřebují stáje. Jejich schopnost termoregulace je dokonalá. Pokud jsou celoročně venku, vytvoří si takovou zimní srst, že jim je teplo, ačkoli na nich visí rampouchy. Máme ve stádě i staré koně, kteří dříve žili v boxech. Ti nejsou schopni tak dokonale nasrstit a proto jim v největších mrazech oblékáme zimní deky. Dáváme jim je však až v případě největších mrazů. Ve chvíli, kdy koni oblečeme deku, se...